↑ ZPĚT ↑

Zaragoza I

17.11.2015 16:12:17

Čeští piloti L-159 na Trident Juncture 2015

 

Přípravná fáze letošního největšího cvičení NATO přinesla pilotům z 212. letky, která disponuje letouny L-159 ALCA, 

mnoho nových podnětů. Přelet z Čáslavi do Zaragozy, společné lety s F-18, první střelby na místní letecké střelnici 

a vůbec fungování v mezinárodním prostředí. Rozhovor s kolektivem pilotů 212. taktické letky ukazuje nové zkušenosti, 

které jim přinesly první dny mezinárodního cvičení Trident Juncture 2015.

 Čím byl specifický přelet z ČR do Zaragozy oproti běžným letům?

V první řadě byl unikátní počtem letounů. Celkově odstartovaly 3 dvojice s časovým rozestupem 10 minut. Součástí 

přeletu do Španělska bylo přistání na 2 hodiny letu vzdálené francouzské letecké základně Orange, kde jsme bez 

asistence technického personálu doplnili palivo a připravili se na další část letu. Následně nás čekal hodinový 

přelet do Zaragozy, jehož trať vedla z části přes moře a z toho důvodu jsme místo klasické letecké kombinézy 

absolvovali oba lety v suchém neoprenu.

 

Jaké dojmy zanechal familiar flight s F-18?

Tzv. FAM Flights (seznamovací lety) slouží k seznámení s místními postupy a procedurami na letecké základně a 

v přilehlých prostorech, včetně letecké střelnice. Tyto lety absolvují všichni zahraniční účastníci cvičení 

Trident Juncture 2015. Let ve skupině s jiným typem letounu je pro nás vždy přínosem nejenom z hlediska odlišných 

výkonů a vlastností letounů, ale i z hlediska spolupráce se zahraničními letkami celkově.

 

Létání v ČR oproti létání zde?

Španělská angličtina má svá specifika a její zvládání je pro nás někdy velkou výzvou. Zajímavé je i létání nad 

odlišnou nebarevnou krajinou s větším množstvím leteckého provozu, jak civilního, tak i vojenského. V prvních 

dnech cvičení se musíme více soustředit na předletovou přípravu a věnovat čas místním postupům.

 

První zkušenosti z místní střelnice?

Místní střelnice je rozlehlejší a umožňuje nácvik manévrů náročnějších na prostor. K jedné z největších 

zajímavostí patří simulované letiště s pozemními cíli včetně vyřazené letecké a pozemní techniky. Novinkou 

je pro většinu z nás i automatické vyhodnocení zásahu terče při střelbě na pozemní cíl. Navíc je díky barevné 

jednotvárnosti krajiny dobře rozpoznatelná dopadová plocha.

 

První dojmy z mezinárodní spolupráce?

Každé velké mezinárodní vojenské cvičení je velmi náročné na organizaci a koordinaci činnosti všech jednotek, 

což se zákonitě promítá zejména do jeho počáteční fáze. Nelze říct, že by někdo dělal něco špatně. Chyby se 

při cvičení takového rozsahu zákonitě objeví, ale to k tomu patří – zjistit příčiny nedorozumění a předejít jim, 

umět flexibilně řešit aktuální problémy. Každé cvičení má své fáze, jiné je plánování, liší se první dny od závěru. 

Je to přirozené, komplikace se v prvotní fázi prostě objeví.

 

Letoun L-159 ALCA se na cvičení Trident Juncture 2015 střetl s ptákem, pilot situaci profesionálně vyřešil

 

28. říjen byl pro čáslavskou jednotku v Zaragoze dnem velkého štěstí. V odpoledních hodinách se jeden ze strojů 

L-159 ALCA při návratu ze střelnice Bardenas srazil za letu se supem, kterých se v této oblasti vyskytuje velké 

množství. Srážka s opeřencem, který dosahuje rozpětí až 3 metry a běžně váží okolo 10 kilo, dopadla nakonec 

relativně dobře. Byl zasažen pouze okraj křídla a pilotovi se podařilo s letounem bezpečně přistát.

 Letecká základna v Zaragoze byla svědkem ostré pohotovosti letištních hasičů a dalšího zainteresovaného personálů 

ve chvíli, kdy se chystal přistávat v rámci mezinárodního cvičení Trident Juncture 2015 lehký bitevník L-159 ALCA. 

Všem se ulevilo, když viděli poškozený letoun pojíždět směrem ke stojánce s čáslavskou leteckou technikou. 

„Tak závažné poškození letounu L-159 v historii jeho provozu zatím nepamatujeme,“ popisuje nehodu velitel čáslavské 

jednotky na Trident Juncture 2015 major Denis Dúbravčík. Také dodává, že pilot projevil výjimečnou rozvahu a 

zasloužil se tím o záchranu letounu: „Srážka, které pilot nemohl nijak zabránit, nastala ve chvíli, kdy po ukončení 

střeleb prováděl bezpečnostní kontrolu systémů.“

 

Pilot alky, který bravurně zvládl tuto situaci, se podělil se o své dojmy z události: „Otřes letounu při nárazu byl 

dost silný a zcela nečekaný. Poškození po střetu bylo značné, nemělo však naštěstí vliv na ovládání letounu a proto 

jsem se rozhodl pokračovat v letu. Nejtěžší rozhodnutí přišlo před přistáním, kdy se chování takto poškozeného stroje 

může rychle změnit. Připravený k okamžité katapultáži jsem se nakonec rozhodl přistát. A podařilo se to.“

 

 „Pokud by bylo křídlo takovým způsobem poškozeno pouze o metr blíže k trupu letounu, patrně by to zcela znemožnilo 

další let a přistání,“ doplňuje hlavní inženýr kapitán Jan Š., pilot by v takovém případě musel zvolit neodkladnou 

katapultáž. „Lze tedy hovořit o velkém štěstí, těžko jinak popsat nepředvídatelnou srážku s cizím objektem dané 

velikosti v rychlosti okolo 600 kilometrů za hodinu, kterou nelze ovlivnit,“ uzavírá velitel inženýrské letecké služby.

 

 

Letoun je nyní v péči pozemního technického personálu, který jej připravuje na pozemní transport do České republiky. 

Na mateřské základně v Čáslavi se poté rozhodne o dalších postupech, které povedou k obnovení jeho provozuschopnosti.

 

Autor : kapitán Marek Maxim Švancara, 21. zTL

aktualizováno: 24.3.2015 20:07:48.CEST; © Jenda.212.SQN.2013